1 Samuel 21
1 Potom David odešel a Jónatan se vrátil do města.
2 David zamířil do Nóbu a přišel ke knězi Achímelekovi. Toho Davidův příchod vyděsil, a proto se ho překvapeně otázal: "Proč přicházíš sám? Jak to, že s tebou nikdo není?"
3 "Král mě pověřil tajným úkolem a zavázal mne přísnou mlčenlivostí," odpověděl pohotově David. "Nikdo se nesmí o účelu a náplni mého poslání nic dozvědět. Pokud jde o můj doprovod, nařídil jsem svým mužům, aby na mě počkali na určeném místě.
4 Chci tě ale nyní požádat o něco k jídlu. Dej mi třeba pět chlebů nebo cokoliv jiného, co máš po ruce."
5 Nato kněz Davidovi odpověděl: "Nemám zde zrovna nic jiného, než chléb zasvěcený Hospodinu. Dám ti ho, ale smíte ho jíst pouze v případě, že se tvoji muži zdrželi styku se ženami."
6 "Neměj obavu," ujistil David kněze. "Jako obvykle se nikdo z nás už delší dobu ženy ani nedotkl. Když se vydáváme na cestu a nejde o něco mimořádného, jsou těla všech mužů v družině čistá. O to více to platí při této výpravě!"
7 Kněz tedy dal Davidovi chléb, který se předkládal ve stánku před Hospodina, protože nic jiného k jídlu neměl. Právě totiž ve svatyni vyměnili starý chléb za čerstvý.
8 (Shodou okolností se téhož dne ve svatyni obřadně očišťoval také předák Saulových pastýřů - Dóeg z národa Edómců.)
9 David se potom ještě Achímeleka zeptal: "Nemáš zde náhodou nějaké kopí nebo meč? Králova záležitost byla tak naléhavá, že jsem si ve spěchu nevzal nic ze své výzbroje, dokonce ani svůj meč."
10 "Je tu meč Pelištejce Goliáše, kterého jsi zabil v údolí Éle," odpověděl kněz. "Žádnou jinou zbraň tu nemám, ale chceš-li si ten meč vzít, najdeš ho zavinutý do kusu látky." "Myslím, že nic lepšího jsem si ani přát nemohl," odvětil David. "Vezmu si jej."
11 Ještě téhož dne se pak David vydal na další cestu, aby se od Saula dostal co nejdále. Zamířil k Akíšovi, králi Gatu.
12 Sotva tam však dorazil, Akíšovi služebníci ho poznali a ihned krále varovali: "Do města přišel David, král země. Stejný David, kterého lidé tolik oslavovali svou hudbou a tancem a o kterém zpívali: "Král Saul pobil v bojích tisíce mužů, ale David jich skolil desetitisíce."
13 Když David jejich varování zaslechl, začal se obávat, že by se ho král Akíš mohl chtít zbavit, a proto raději předstíral, že je šílený.
14 Když ho král Akíš přijal, David začal zmateně pobíhat, škrábal po zdech a po dveřích a nechal si po bradě stékat sliny.
15 Dělal to tak dlouho, dokud král neřekl svým služebníkům: "Copak nevidíte, že je to obyčejný blázen. Proč mi sem takové lidi vůbec vodíte? Nemáme zde málo takových lidí? A vy ho ještě přivedete až sem ke mně, aby mi vyváděl rovnou před očima. Takový by vůbec neměl překročit práh mého domu!"